Senior Prix je ocenění, které se předává výkonným umělcům nad 70 let za celoživotní práci a její součástí je i finanční příspěvek oceněnému.  Nominují je profesní organizace, které jsou členy Výkonné rady Intergramu a zároveň zakládajícími členy Nadace Život umělce. SAI nominuje na toto ocenění výkonné umělce z oblasti populární hudby. Za SAI byli pro rok 2019 nominováni:

Vladimír Mišík

Je český hudebník, zpěvák, kytarista, zakládající člen skupin The Matadors, Blue Effect, a zakladatel rockové skupiny Etc…. 

Již na učilišti založil kapelu Uragán, ve které hrál na bicí. Po škole se skupina rozpadla a Vladimír Mišík se dostal do kapely Komety, kde se seznámil s Radimem Hladíkem, se kterým poté odešel do skupiny Fontána (později známí jako The Matadors). Na prvním singlu skupiny zní Mišíkova píseň Malej zvon, co mám. Po vojně zpíval v orchestru Karla Duby a pak založil kapelu New Force, která se ale v roce 1968 rozpadla. Krátkou dobu pak hrál na kytaru v George and Beatovens. Ještě v roce 1968 ale s Radimem Hladíkem založil kapelu The Special Blue Effect (později Blue Effect). Do svého odchodu v roce 1970 stihl s kapelou nazpívat album Meditace, EP a dva singly. Pak zpíval ve Flamengu, ale kapela se rozpadla ještě před vydáním jediné desky Kuře v hodinkách a Mišík založil kapelu Formace Nova a krátkou dobu zpíval v Energitu Luboše Andršta. V roce 1974 založil kapelu Etc…, se kterou hraje s krátkými přestávkami dodnes. Zároveň příležitostně koncertoval s Vladimírem Mertou a Janem Hrubým ve folk rockovéformaci Čundrground (ČDG).

V roce 1982 bylo Vladimíru Mišíkovi zakázáno koncertování, o dva roky později směl velmi omezeně vystupovat s akustickým programem, v roce 1985 už opět hrál s novou sestavou Etc… V roce 1990 byl na dva roky zvolen do České národní rady za Občanské fórum. V roce 1999 vyšla v nakladatelství Petrov kniha Vladimír Mišík – letní rozhovor s Ondřejem Bezrem.

Po vážných zdravotních problémech se vrátil na pódia za doprovodu skupiny Etc… a dalších hudebních hostů. V říjnu 2013 odmítl převzít státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana, a to jako výraz nespokojenosti s jeho rozhodnutími z poslední doby.

Astronomové z hvězdárny na Kleti po něm pojmenovali planetku ve sluneční soustavě objevenou v roce 1995. Jméno Mišík pro planetku č. 18456 schválila Mezinárodní astronomická unie.

Jana Koubková

Je česká jazzová zpěvačka, nestorka tohoto hudebního stylu v České republice.

Zpívá od svých šesti let – ve sborech, vokálních skupinách i sólově. Jako jazzová sólistka se prosadila v roce 1975 v Jazz sanatoriu Luďka Hulana. Prošla řadou různých stylů, od blues, swingu, mainstreamu přes bebop, latin, free až po world-ethno a fusion. V roce 1981 založila festival jazzových, bluesových a rockových zpěváků Vokalíza. Šest let působila na Pražské státní konzervatoři v oboru interpretace. Skládá písně a filmovou hudbu, působí v rozhlase, píše fejetony, sloupky a poezii. Dlouhou dobu pracovala v radě SAI.

Petr Spálený

Je český hudebník, skladatel, kytarista, flétnista, bubeník a zpěvák. Zpěvák, jenž se etabloval na pomezí rocku, country a popmusic, je pozoruhodný svým zvláště originálním příjemně nevtíravým způsobem zpěvu, který často připomíná melodickou recitaci nebo zpívané pobrukování melodie. Jedná se o stálici na scéně české popmusic, na které úspěšně působí již více než 50 let. Před rokem však bohužel musel svou kariéru pozastavit kvůli vážné operaci páteře. Počítá ovšem s tím, že se po druhé operaci, která je bohužel v dohledné době nemožná, opět vrátí na podium.

Jožka Černý

Mnoho let pracoval jako mechanik šicích strojů, automechanik a umělecký kovář.

V roce 1946 byl vybrán, aby zazpíval prezidentu Edvardu Benešovi, který se vracel z exilu a navštívil Hodonín, rodiště T. G. Masaryka. Kromě T. G. Masaryka zpíval Jožka Černý všem československým a českým prezidentům. 

Z prvního manželství má dceru Jolanu. Se svou druhou manželkou Ludmilou je ženatý od roku 1965 a mají spolu dvě dcery – Michaelu a Petru.

Ve volném čase se věnuje rekreačně fotbalu, kde obvykle nastupuje na pravém křídle, hraje za exhibiční 11 (Amfora, XI Bolka Polívky aj.), tréninkově hrává na veřejném hřišti „Na Pastvisku“ před svým domem ve Staré Břeclavi.

Ocenění: 1986– Zlatý mikrofon, Československý rozhlas, 2006 – Artis Bohemiae Amicis – za šíření dobrého jména, Ministerstvo kultury, 2012 –Cena Jihomoravského kraje, Hejtman Jihomoravského kraje. Na kontě má 12 zlatých a diamantových desek, je králem lidové písničky

Jiří Hlava – trubka

Je významnou osobností české jazzové, ale i popové scény. Za bezmála čtyři desetiletí svého působení v Tanečním a Jazzovém orchestru, později Big Bandu Radio Praha, natočil desítky skladeb nejen na trubku, ale i na křídlovku. Hru na trubku studoval na ostravské konzervatoři u Quido Fischera. V roce 1966 vyhrál národní soutěž jazzových trumpetistů a byl vyslán na celosvětovou soutěž stejného zaměření do Vídně, kde se dostal do finále. Dalším významným úspěchem bylo první místo v žebříčku evropských trumpetistů za rok 1971 v anketě jazzových kritiků USA v hudebním časopise Down Beat.

Jiří Hlava je typem všestranného hráče, který získal zkušenosti dlouholetým působením v zahraničí s předními světovými orchestry. Dlouho spolupracoval s mezinárodními rozhlasovými orchestry EBU-UER (European Broadcasting Union), zahrál si i se světovými předními trumpetisty (James Morrison, Bobby Shew).

Člen orchestrů Strýci, Točr, orch.Václava Hybše, člen asociace trumpetistů. V současné době působí vBig Bandu Felixe Slováčka a učí na ZUŠ v Turnově.

Ivan Smažík

Absolvoval studium na pražské konzervatoři obor viola a bicí nástroje. V polovině šedesátých let 20. století hrával v triu Rudolfa Daška (s Jiřím „Georgem“ Mrázem) a příležitostně s pianisty Janem Hammerem  a Luďkem Švábenským Hrál se Stivínovým Jazz Q a s armádním souborem (získal cenu nejlepšího sólisty roku 1967). V roce 1969 ukončil vojenskou službu a znovu vystupoval s Rudolfem Daškem, se kterým nahrál také první album u Supraphonu Pohádka pro Berenitku. V letech 1970–75 byl členem skupiny Strýci a zároveň externě působil v Tanečním orchestru Československého rozhlasu. Se skupinou Strýci natočil v roce 1972 další album u Supraphonu Víno, zelí a zpěv. Jako člen doprovodné kapely Heleny Vondráčkové se zúčastnil řady zájezdů do zahraničí, např. Brazílie, Itálie, Německa, Polska, Rakouska, tehdejšího Sovětského svazu, Švýcarska. Byl krátce členem Orchestru Československé televize. V období 1976–80 vystupoval se skupinou Golem a podílel se také na jejich nahrávkách. Od roku 1980 získal trvalé angažmá v Orchestru Československé televize, přitom i nadále hrál s Rudolfem Daškem, s bigbandem Václava Kozla a v souboru. V současné době vystupuje s Revival Swing Bandem, s Big Bandem Českého rozhlasu, který je jedním z předních českých orchestrů v oblasti jazzové a taneční hudby. V září  2004 vystoupil společně s Georgem Mrázem, Emilem Viklickým, Karlem Růžičkou a Rudolfem Daškem na Pražském hradě při akci Jazz na Hradě 2004. Věnuje se i pedagogické činnosti, na Konzervatoři Jaroslava Ježka vyučuje hru na bicí nástroje.

Václav Fiala – trombon

Narodil se v roce 1930, v roce 1947 studoval hru na trumpetu, po dvou letech přešel na tahový trombon a v roce 1950 se stal členem dixielandové kapely „ Český dixieland“, kde hrál až do roku 1952, kdy byl povolán do vojenské základní služby.  V letech 1954 – 1959 členem orchestru „Pražský dixieland“. Od 1959 -1967 členem „Dixieland Herberta Warda“, pokračuje v soukromém studiu u pana prof. L. Zítka, prvního trombonisty Národního divadla v Praze.

V roce 1968 byl zakládajícím členem kapely „Steamboat Stompers“ až do roku 1973, kdy se stává zakládajícím členem „Dixieland Metropolitan Jazz Band“, kde hrál až do roku 1979. V tomto roce se stal členem bandu „Senior Dixieland“ a v roce 1989 převzal vedení orchestru po zemřelém vedoucím Miroslavu Klofandovi.

V roce 1998 založili s Michalem Fialou (syn a bubeník), Josef Pitor       (banjo) a já orchestr „ Dixieland Messengers Praha“ se kterým provozuje jazzovou hudbu úspěšně do dnešních dnů.

Diskografie: Panton EP Senior Dixieland, Supraphon LP Steamboat Stompers, Traditional Jazz Studio, Dixieland Metropolitan Jazz Band, CD se Senior Dixieland 3x, Dixieland Messengers 3x.